Jezdkyně apokalypsy: Yves

Kapitola třetí - Zpátky doma

Nakonec jsem přece jenom usnula a víceméně jsem prospala celou cestu Prahou. Maximálně jsem trochu pootevřela oči, když jsme jeli tunelem. Probrala jsem se až někde u Loun. Při příjezdu do Chomutova už jsem byla dostatečně vzhůru.

"Chceš se stavit v KFC nebo v mekáči?" otočil se na mě André.

Zauvažovala jsem. Kuře nebo hovězí? Nakonec jsem dostala chuť na slaninu. Proto jsme to vzali před mcdonaldové okénko pro řidiče a na sedačce vedle mě někde v papírové tašce na mě čekal Big Tasty Bacon a hranolky. Ty mají stejně lepší ne v KFC. I když ono to stejně vystydne, než dojedeme domů.

"Pustíme si Přátelé?" navrhl André a zapnul Netflix.

"Já bych měla spíš chuť na Sex ve městě," navrhla jsem.

"Pff, zapomeň, na tu slaďárnu pro pamětníky nekoukám," zavrtěl hlavou.

"Vždyť je to jenom o pár let starší než Přátelé," namítla jsem a vytáhla ze skříňky tři talíře. "A co tam dát třeba Mandaloriana? Tu pátou sérii jsme ještě nedokoukali."

"Ještě jsem neviděla finále čtvrtý," vytáhla jsem I skleničky. "Dejte mi tam ale na chvíli zprávy."

Koutkem oka jsem zahlídla, jak jsi vyměnili pohledy, ale ani jeden z nich nic nenamítali. Položila jsem nádobí na stůl, a zatímco si kluci vybavovali jídlo z tašek, já jsem překvapeně koukala na zprávy. Předtím v autě jsem neměla zapnuté obrázky a až teď jsem viděla, jak to vypadalo. Ta silnice byla kompletně zničená. Už tam nebylo nic, co by přehrazovalo vody, aspoň ne v tom místě. Pár okolních vesnic bylo zničených. Další poničený, kvůli vodě, která je zaplavila.

"Současný počet mrtvých je 24, dnes jich pět I přes péči lékářů podlehlo zraně..." mluvila reportérka přímo z místa. Víc toho říct nestihla, protože ji přerušila ikonka Netflixu.

"Sorry, ségra, ale teď má být ten díl, kde si prohodí byty," namítl André a odložil mobil.

"Jak to vlastně dopadlo s ostatními ze školy?" natáhla jsem se pro studenou hranolku, zatímco Michel dal první talíř do mikrovlnky.

"Trochu pomlácení, ale jinak v pohodě. Jenom ty jsi tomu byla nejblíž," řekl André a potvrdil mi, co jsem si myslela. Kdyby se stalo někomu něco dalšího, tak bychom se v nemocnici potkali.

"Jsi v pořádku, to je hlavní," položil mi Michel ruku na rameno."I Jirka je prý v pohodě."

"Ten mě zrovna už moc nezajímá," přiznala jsem. Jo, byla jsem ráda, že se mu taky nic nestalo, ale to samý můžu říct I o zbytku spolužáků. "Rozešli jsem se."

"Jo!" André nastavil vysoko ruku a plácl si s Michelem. Zamračeně jsem se na ně podívala.

"Promiň," omluvil se mi za to Michel. "Ale vážně tě byla pro toho namachrovanýho sporťáka škoda."

"Jo, co jsi na něm viděla?" přidal se André.

"Ty máš co říkat, pane Střídám-holky-jak-na-běžícím-páse. A nikdy jsi žádnou nepřivezl domů," oplatila jsem mu to.

"Copak můžu za to, že než se dostatečně poznáme, tak mezitím objevím jinou."

Protočila jsem oči a vzala si další hranolku.

Večeře a neochota se zvednout od stolu, nám zabrala celkem tři díly Přátel. Ani mě moc netrápilo, že jsem si neprosadila Sex ve městě. Pustím si ho za chvíli až budu v pokoji. Mám na to celý zbytek večera, než bude čas jít spát. A taky se konečně dostanu na svoje sociální sítě. Na Andrého tabletu mi nešlo se přehlásit na svůj. Takhle to dopadne, když si utopím mobil a hodinky.